Jaro v léto přechází
Jaro v léto přechází
Kdo prošel blátem a louží přesto však doufá a touží
být slunci blíž, křídla spálit. Na novou cestu je zván.
Kdo popsal šrámy svou kůži, rozeznal plevel a růži.
Kdo lásku křehkou chce chránit, na novou cestu je zván.
Autor: Petra Němcová
Dny jsou dlouhé předlouhé. Až do noci. Ráno často zíváme, sluníčko nás večer ne a ne pustit do postýlek. Podél lesních cest se červenají jahody. Podél polních cest se červenají vlčí máky. Blíží se slunovrat. Blíží se léto. Blíží se prázdniny.
Naši skvělou stodoláckou partičku jste hned v pondělí mohli potkat v Praze. Bylo jim blaze. A byli celí načančaní, slavnostní a nóbl, protože vyrazili za kulturou a divadlem do Skautského institutu do samého cetra Prahy. Umíme procházet blátem a louží, ale zvládneme i městské chodníčky, parky a náměstí třebas Staroměstské. V divadle jsme potkali hned několik princezen najednou a náramně jsme si výlet užili. Pak už ale hezky šupky dupky do lesů a luk, užívat si naše oblíbená místečka do zásoby. V Galerii vznikají a zanikají bunkry, bojují se šiškové bitvy a šplhá se nahoru i dolu. Na louce je rozběh i rozlet. Hrajeme "polívka se vaří", koukáme po lučním kvítí, sem tam přičichnout, nějaké zaplést do vlasů, nějaké najít v atlase. Lezací strom je jedno z našich hodně milých míst. Čteme si pohádku O třech prasátkách a dumáme nad tím, co znamená "práce kvapná, málo platná". Docházíme k tomu, že parádní domeček jde postavit i ze slámy a dřeva, a že nejdůležitější stejně je, s kým jej obýváme, a že to je "to doma". V lese si pár domečků z kamínků, klacíků a sena postavíme a zkoušíme na ně foukat jako pohádkoví vlci... všechny odolají! Je to doma. :-) Hodně prostoru si ponecháváme jen tak pro volné hraní. Na fotbal, na vaření a pečení v blátivé kuchyňce, na hrady z písku, na kostky, na hledání jahod a hrášků v záhonech, na stavění domečků v lískách, na skluzajdu, na pošťuchování, na malování, na popovídání...
Je nám hezky pospolu, dobře se známe a pěkně se máme. Předškoláčci možná ještě pořádně netuší, jak moc velké změny se chystají, i když si o tom mnoho povídáme. V dětském světě se žije tady a teď. A tak TEĎ zpíváme předškolácké písničky, zkoušíme tanečky, necháme se doprovodit violoncellem, plníme výzvy, ladíme detaily na to velké loučení. A PAK uvidíme. Pak nás čeká něco jiného, pak nás čeká nové TEĎ.