Karlův zasněžený most
Karlův zasněžený most
Petr Opavský
Vlaky jezdí, i když mrzne. Cestovatelské štěstí nám přeje. Ocitáme se pod sochou amerického prezidenta Wilsona, u jakého nádraží? Zasněžená Praha je kouzelná. Okrové odstíny zdiva s měděnkou a sněhem v dopoledním slunci. Adventní sen! Ve snu se odehrává většina divadelního příběhu ve Skautském institutu. Duch budoucích vánoc konečně obměkčil Žgrlošovo srdce a Vánoční koleda mohla skončit. Hrály a zpívaly nám starší děti pod vedením paní režisérky Deákové. Srdečné osoby, která nás vřele přivítala a na rozloučenou nám dovolila si posbírat pár lesklých rekvizit. I naobědvat jsme se mohli pod teplým trámovým stropem divadla. Procházkou jsme prokličkovali mezi turisty na Královské cestě, objevovali jsme sochy na Karlově mostě. Navštívili jsme svaté Jezulátko, má zrovna fialový obleček. Tramvají na nádraží a dalším kolejovým vozidlem na Řevnice. Konečně koulovačka! Sníh ztěžkl a dělá nám starosti na jurtách i na plachtě. Stopujeme Mikuláše a jeho družinu. Prošli naším lesem! Praotec sociálních pracovníků. I když nežijeme v nouzi, schoval nám v lese mandarinky, abychom zažili jak příjemné je být obdarován. Předškoláci se zanořili do svých pracovních zápisníků. Bobovat je fajn, ale jezdit z kopce autobusem je švanda! Kolik radosti jsme užili s plastovým předvolebním banerem! Pobral řidiče i šest cestujících. Sněhem jsme se probrodili kolem bagru u vodárny až k potní chýši. Vedro, potily se nám zuby.