Mlhavo
Mlhavo
Autor: Petra Němcová
Jaro vykukuje kopřivami, bršlicemi, krokusy a petrklíči, v lese už svítí jako modré majáčky jaterníky. Nespěchá ale, rána jsou zabalená do mlhy, chce to pořád rukavice a kulichy. A to je dobře. Je únor. Ještě má jaro chvilku chvilinku čas. Už ale pomalu sbíráme Moreně šnečí ulity na korále...
Pracujeme na zahrádce, chystáme ji na bohatou úrodu. :-) Na písku se bortí hory a vznikají doly. V kuchyňce se pečou žížalí koláče a v dílně létají vrtulníky. V jurtičce nám vykvetly papírové sněženky. Jemná práce našich rukou. Trávník se vzpamatoval natolik, že už zase máme velké fotbalové hřiště. Zkoušíme i variace her s florbalovými holemi. Les teď trochu šidíme a vybíháme častěji na louku, kde je nám tááák dobrě. Velký volný prostor. Na dohled je tady daleko. Hodně dobře se tu hrají "Škatulata batulata", hodně dobře se tu přetahuje s lanem, hodně dobře se tu jen tak prohání i hraje "Na Mrazíka", hodně dobře se tu dělají pikniky v trávě. A na konci louky je náš milý obrovský několikapatrový lezací strom, kam se vejdeme úplně všichni najednou a každý si může zvolit, kam až se se svým lezacím uměním pustí. Zkoušíme také lézt jako šnek neboli správně hlemýžď, ale moc nám to nejde, protože neprší. A hlemýždi můžou lézt jenom když prší nebo je těsně po dešti. To je jen jedna z mnoha zajímavostí, které se o hlemýždích dozvídáme, a které naši předškoláci zaznamenávají ve svém prvním miniprojektu, kde se učí týmové spolupráci a prezentačním dovednostem. Jde jim to jako po... slizu. :-) Jakože dobře!
Jeden malý šneček, zastavil se, stál. Vlezl do ulity a v tu ránu spal.
Venku začlo pršet, potom začlo lít, vítr silně foukal a potom byl klid.
A ten malý šneček probudil se, vstal. Kouknul na svět kolem, a pak lezl dál.
Když nejsme zrovna na louce, cestujeme vlakem do Černošic na Original Play. Už to známe, už to umíme. Předškoláci mají chvilku pro sebe a kočkování, malíčky vítá otevřená náruč lipenecké školky.
Hodně se pořád věnujeme řemeslům a povoláním. Zpěvem, slovem, pohybem, pexesem, obrázkem, pohledem, rýmem. Zblízka tento týdne prozkoumáme povolání - hasič. Oheň je pro nás na Dvorečku dobrý sluha. Co dělat, aby nebyl i zlým pánem nám poví řevničtí hasiči, kteří nás pouštějí do své zbrojnice i garáže a ukazují veškeré vybavení. Zkoušíme jak těžký je takový hasičský oblek, jak se volá vysílačkou, jak funguje termokamera, na vlastní uši pocítíme sílu hasičské sirény, vyšplháme do veliké cisterny, okoukneme nůžky na plech, vzhlížíme kam až dosáhne vysokozdvižný vozík a mnoho dalšího. Dozvídáme se, že hasiči zdaleka nejezdí jen k požárům, a že na výjezd mají pouhé 2 minuty! (Odpoledne zkoušíme dvouminutový "výjezd" z jurty po spinkání :-)). Potřebují sílu, odvahu, chladnou hlavu. Od nás mají čest a uznání. Děkujeme!