Na Hromnice - o hodinu více
Na Hromnice - o hodinu více
Bouřka říká:
Co vám nosím? Blesky - prosím. A co k tomu? Tisíc hromů... A co ještě? V kapkách deště kilo krup...
Tak si na ně nastav dlaně anebo si hrnec kup!
(Jindřich Balík, Vykoukl zajíček z trávy)
Autor: Petra Němcová
Lucie noci upije, ale dne nepřidá. Na Nový rok - o slepičí krok. Na Hromnice - o hodinu více.
Pomalu pomalinku se rozednívá, světla je pocitově více, zima se krátí, země se probouzí. Zatím to moc není vidět, ale tam pod hlínou už se něco děje. Kořínky ožívají, rostliny nabírají sílu, chystají se. Brzy, už brzy bude zeleno. Oficiálně začíná vegetační rok. Na jeho počest si uděláme v lese u ohýnku hostinu - opečený chléb s tvarohovou pomazánkou s divokým česnekem, který už stihnul vyrůst na obvyklém místě, a který si pravidelně trháme do polévky. Delikatesa.
V lese trávíme čas na kopcových skluzavkách, stavíme kuličkodráhy - potřebujeme kuličky, děláme si přehlídku lišejníků, učíme se, které dříví přikládat na ohýnek a které jenom čoudí, ale teplo nepřinese. Nechodíme tento týden daleko, radost hledáme u potůčku blízko Dvorečku, běháme kolem ohrad - všechny krásy máme tak blízko! Větší výpravu podnikneme do Řevnic na keramiku, kde nám pod rukama vznikají masopustní medvědi a kobyly ozdobené pestrobarevnými pentlemi. Do kroku si zpíváme La-la-lá-lalalalalá! Blátohlína nás čeká i na Dvorečku, který se nám rozbahnil o něco více, než bychom chtěli. Někteří si ale libují a hapticky zkoumají doslova celým tělem od hlavy až po paty. Divoká krása dětské volnosti. Máme pochopení. Učíme se ale také ohleduplnosti k přírodě a dáváme šanci zase vyrůst trávníku, který se krčí pod vrstvou rozdupané hlíny, takže naše bahenní lázně netrvají dlouho. Ke smutku dětí, k úlevě praček.
Ve středu přivítáme na Dvorečku milou návštěvu. Přináší nám nápady a podněty z praxe architekta, jak si postavit celé město! A taky že ho postavíme! Má budovy se zelenými střechami, silnice, hřiště, rybníčky... Děkujeme Elen! Přijdeš někdy zase? :-)
No a také vyrábíme svíčky hromničky. Lámeme a rozpouštíme vosk, trpělivě do něj namáčíme knoty, tvarujeme svíce. Hrom - přírodní úkaz spojený s mohutným světlem blesku, kterého se lidé často a právem obávali. Světlo svíčky je naděje. Víra. Vítězství nad tmou a zlem.
Ušáku! Ty máš za ušima. Kdy už se odstěhuje zima?
Počkej, až vrzne na Hromnice skřivánek! Sotva pípne však...
Práší se sníh jak ze mlýnice a vrže vrátky severák.
(Zdeněk Kriebel, Koulej se, sluníčko, kutálej)