Už je frišno v lese
Už je frišno v lese
Petr Opavský
Mráz krouží kolem, ale auta ne a ne zamrznout. Měníme dress code. Proměňujeme se v cibule. Šplháme před svačinou na strmé kopce, abychom si ji v klidu a teple snědli. Hrajeme si v posledních paprscích slunce. Hřejeme se u ohně. V pískovišti děláme díru až na Nový Zéland. Rozfoukáváme černou tuš na šípkové keře. Řízeně se pereme jako sumo zápasníci. Hrajeme na škatulata batulata. Kličkujeme nízkým, hustým smrkovým lesem. Válíme se v listí. Předškoláci se cvičí v logice a správném úchopu tužky. Čteme si v Medvídkovi Pú. Bubnujeme v rámci kampaně proti domácímu násilí. Navštěvujeme naši školku v Lipencích. Zároveň se v černošické sokolovně řízeně kočkujeme. Přetahujeme se lanem, jdeme stezku odvahy poslepu, poznáváme stromy po hmatu. Přesíváme písek na Sand play.
Byla cesta, byla ušlapaná.
Kdo ju šlapal, kdo ju šlapal?