Žáby, žabky, žabičky
Žáby, žabky, žabičky
Autor: Lucie Hořejší
Našli jsme v lese první probuzenou žabku po zimě. A hned jsme měli téma celého týdne!
Věděli jste, že žáby mají na předních nohách čtyři prsty a na zadních pět? Že když se leknou, tak zkamení a nepohnou se? Že se právě teď začínají hrabat ze svých nor všude po okolních lesích a snaží se dostat do stojatých vod - třeba do našich tůní?
Každý rok bohužel spousta žabek v tomto čase také skončí pod koly projíždějících aut - a tomu my jsme se rozhodli zabránit. Vyrábíme značky a vybarvujeme žabičky, které zalaminujeme a rozmístíme podél cest kolem Dvorečku. Doufáme, že je žádný řidič nepřehlédne a při průjezdu dá na malé milé migrující obojživelníky pozor. Také skáčeme jako žabky, lezeme po stromech jako žabky, brodíme se kalužemi jako žabky a zkoušíme, jestli máme stejně dlouhé jazyky jako žabky (mouchy na ně ale nechytáme:)).
A když už víme, kolik prstů mají žabky, pozorujeme i naše tělo. Kolik prstů máme my lidé? Umíme je všechny spočítat? A jaké další části těla máme a známe? Hlavu, ramena, kolena, palce - kolena, palce - kolena, palce - hlavu, ramena, kolena, palce - oči, uši, pusu, nos. A rychleji! A ještě rychleji! A úplně nejrychleji!
Nezapomínáme ani na tradiční jarní písničky - Vrby, co se zelenají, Slunce, co se vozilo na jaře, Sluníčko, co hřeje. Už vám je děti doma zpívaly? Už je znají moc hezky! Připravují si je totiž na Jarní slavnost - chtějí s nimi vyprovodit Moranu, aby už se zima nevracela a jaro zůstalo. Nechte si zazpívat, ať se je také naučíte - čím více hlasů bude jaro volat, tím spíš zůstane. A to my si přejeme.