Zpěváčci, ptáčci, Stodoláčci
Zpěváčci, ptáčci, Stodoláčci
Autor: Petra Němcová
Léto už se nedočkavě třese na svoji vládu. Láká nás sluníčkem, teplem, barvami polních květin, zralými borůvkami a jahodami. Pro zpestření přidává nádherná mračna, bouřky a duhy. Jak je bosé noze v rose? Blaze. Lehounce se nám vybíhá z jurty jen s jednou vrstvou oblečení. Nezapomenout kšiltovku... Skok tam, dup sem, hup ven. Užít si sebe navzájem do sytosti. Na konci roku je vždycky nálada trošinku jiná. Zvláštní. Speciální. Slavnostní. A už to začíná být cítit ve vzduchu. Nádech. Výdech.
Na začátku týdne přilétá do Tůní na ptačích perutích pestrobarevná podívaná. Dlask, sýkora koňadra i modřinka, rákosník, pěnice černohlavá, králíček i ohrožený a přísně chráněný létající drahokam - ledňáček říční. Věděli jste, že žije v norách? A že se brání silným zápachem? Kdo by to do něj řekl? A věděli jste, že ptačí peří je na dotek jemné jako hedvábí a jejich tělíčka křehká a lehká jako pápěří? Pan ornitolog pro nás už velmi brzy ráno natáhl sítě, abychom ptáčky zpěváčky mohli poznat opravdu zblízka. Na pohled. Na dotek. Na poslech. Někteří dostali kroužek na nohu. Všichni už si zase bez úhony létají volně někde kolem Tůní a my jsme nesmírně obohacení. Děkujeme! A víte, na co se takový zpěváček do sítě naláká? Na neobvyklé zvuky a hlasy ptáků, kteří v onom místě vůbec nežijí. Neopatrní zvědavci, ti ptáci... Vyslechneme si ptačí pohádku, zapějeme ptačí písničku. Koukáme kolem sebe bystrým okem i vyrobeným dalekohledem. Uši náme nastražené. Ptáků je všude mnoho. Jaro a léto jim svědčí. Učíme se je znát.
Přijde nám, že čas nějak rychle utíká. Na našich oblíbených místech bychom potřebovali být vždycky ještě alespoň o chvilinku déle. Nad Čevenou roklí, u ohniště, na místečku loučení s předškoláky, u bunkru, u potůčku... Cachtáme si nohy, budujeme hráze, hrajeme "Na želvy", stavíme domečky skřítkům, opravujeme střechu bunkru, malujeme na kamínky, vyřezáváme lodičky, z obrovských lopuchů si děláme vějíře i podnosy pro květinovou hostinu, kloužeme se roklemi, stoupáme do kopců, některé naše pěšinky zarostly kopřivami, voníme k meduňce, sbíráme borůvky, stavíme písečné i vzdušné zámky, plánujeme prázdniny. Hodně se těšíme a trochu jsme smutní. Zpíváme si písně do kroku. Zpíváme si i písně hodně výjimečné a speciální, které už brzy zazní na slavnosti pro naše milé předškoláky.
"Kdo prošel blátem a louží..."
Nene, ještě neprozradíme víc. :-) Ještě je čas. Předškoláci pilně pracují na svých výzvách - oheň, uzly, pobyt o samotě, hole, dlouhé mlčení i přespání pod hvězdami. Nemusíme se o ně bát, ve světě se neztratí.